Kde Jsi ??
Zahalená v černém plášti , s poraněnou myslí
plna zášti a s temnými smysly
Slabá a žíznivá , po tvých rtech
ta představa trýznivá , bere mi dech
Čekám stále , že pomůžeš mi ven
Co bude dál? Proč nechytneš mě jen?
Jak nemám zoufat? Když se mnou tu nejsi
zbývá jen doufat a ptát se ,,Kde jsi?"
Zklamání
Tolik jsem v naší lásku věřila
pro toho kdo mě už nebude milovat Milowat Milovat motýly, milovat vzduch,
nevidět černě, snít stále a věčně. Znám
na které se lidi neptají ... Miluju
Miluju, když se na mě díváš, Smutek
Vstala a chtěla jít, nebavilo ji už na světě být. Slzy pálily ji moc, plakala dlouho, celou noc. Chtěla být jen s ním, líbat jeho tváře, srdce neosvítila jí záře. Vzpomíná na časy, kdy spolu byli, lásku mezi sebou si zaslíbili. To ona, zkřížila jí plány, nikdy už nebude nežné milování. Milovala ho moc, víc než sebe, víc než oblohu, víc než jasně modré nebe. Už nemohla, byl konec všeho, neprobudí se už nikdy vedle něho. Stála tam na mostu, dívala se dolů, už chtěla skoncovat s představou: spolu! Houkání sanitek, pištění kol, nikdo nevyléčil její světabol. Jsi můj
Jsi má něžná jistota, Jsi jako hudba, Už jsi pro mě droga, Lowééé
Láska je sladká, je k smíchu, Kdo ji nepoznal, cítí se sám, Ona je silná a umí se prát, Může být všude a Ty ji přesto nevidíš, Někdy Tě potká zůstaneš ní, Mozná
Miluji být s tebou, Miluji ty chvíle, které mě hřejou, Znáš to moc dobře. Jednou přijdeš za mnou a říkáš, Neštěstí
Odcházím se slzou na víčku, Jen zklamání a nešťastná láska, Nemohu zapomenout krásných chvil, Skončily dny, kdy šťastná jsem byla,
Vidím Tvá ústa,
Slyším Tvá slova,
Cítím Tvé ruce,
Znám Tvé dotyky,
Znám okamžiky,
Znám všechny otázky,
Miluju, když mě něžně líbáš.
Miluju, když mě tajně hlídáš,
Miluju, když mě ráda vídáš.
Miluju, když mě celé tělo hladíš,
Miluju, když mě v létě ledem chladíš.
Miluju, když mě pevně objímáš,
Miluju, když se na mě podíváš.
Miluju Tvé tajné pohyby,
Miluju Tvé malé pochyby.
Miluju Tě takovou, jaká jsi,
Ale proč teď tu se mnou nejsi ?
pro kterou ráno vstávám,
jsi má hříšná myšlenka,
se kterou si v duchu hrávám.
kterou si v duchu broukám,
vidím Tě ve všem,
na co s radostí se koukám.
každý den Tě musím mít,
potřebuji Tvoji touhu,něhu,
abych mohla šťastná být!
ke spáchání nevinného hříchu,
také k slzám dovést může,
kdo je jí polapen kvete, jako růže.
nenaučí se nevinným hrám.
kdo ji pozná, má ji vážně brát.
Pomůže Ti v nejhorších chvílích
a dokáže nevést na cestu ke správnému cíli.
dyž ji má druhý, tak mu ji závidíš.
pocit štěstí Tě nemine.
Někdy Tě potká a jde dál,
přesto má moc, jak sám král!
miluji tvoje dotyky.
Miluji,když se na mne rty tvé smějou,
miluji to jako ty.
když myslím na tebe,
tají se mi dech.
Když tě mám u sebe,
běhá mi mráz po zádech.
Já jsem tvá jediná,
ale i ty jsi můj jediný.
Milujeme se spolu,
s pocitem bez viny.
že moje děti budou i tvoje.
A víš, že já vím,
že pravda v tom je.
a pomalu zhasínám svíčku,
v hlavě mám jen tebe,
proč daleko to jest do sedmého nebe?
na čele přibyla mi další vráska,
ptám se proč to tak musí vše být,
proč nemůžeme spolu šťastně žít?
proč nepřibývá pohádkových víl,
mocných a čarovných, co přejou lásce,
vždyť to se nedá vyhrát v sázce.
vždyť jsem se v slzách utopila.
v slzách z nešťastné a nenaplněné lásky,
co dělala mi jen vrásky.